Mastičkář je nejstarší český dramatický text, který pochází již ze 14. století. Dějištěm původně komické vsuvky v příběhu putování tří Marií k Ježíšovu hrobu je středověké tržiště, na kterém si rozloží svůj krám Mastičkář (nebo také mistr Severin) a jeho prostořeký sluha Rubín. Před publikem začnou vychvalovat své léčebné masti. Rubín pak přiláká ke krámku tři Marie – Pannu Marii, Máří Magdalenu a Marii, sestru Lazarovu, které shánějí masti k balzamování mrtvého Kristova těla. Aby své zboží prodal, neváhá Mastičkář použít metody, ke kterým někdy nemají daleko ani někteří dnešní obchodníci. Před zákazníky sehraje scénku, při které jakoby vzkřísí Abrahámova syna Izáka… Podaří se mu zboží prodat?

Mastičkář reprezentuje velikonoční hry, které byly součástí církevních obřadů. Pro svou nevázanost byl Mastičkář později z půdy chrámů vykázán na náměstí a díky tomu je považován za první pokus o divadlo v českém jazyce. Z veršované frašky se zachovaly jen dva zlomky. S nimi si „pohraje“ režisérka Hana Mikolášková.

Předpremiéry Mastičkáře měly být v Jeseníku ve Vodní tvrzi a na letní scéně Vily Doris v Šumperku. Pro obě předpremiéry nám nakonec přišly vhod prostory divadla v Jeseníku a Šumperku. Počasí bylo velice deštivé a studené. Tento titul bude v září dotvořen a upraven tak, aby jej bylo možné předvádět i na jevišti Divadla Šumperk.

Osoby a obsazení

Na klávesy doprovází Karel Cvrk.

Představení hrajeme bez přestávky. V představení je použit stroboskop.

recenze:

Mastičkář rozpustile napravuje a léčí

Nejstarší česká hra se v Šumperku proměnila v rozvernou bláznovinu se zpěvy

Nejstarší českou divadelní hru, nebo přesněji její dochované fragmenty, nevídáme na našich scénách příliš často. O to víc chválím Divadlo Šumperk, kam po úspěších Jitřní paní, Kytice, Hvězd na vrbě nebo Zániku samoty Berhof přivedla Hana Mikolášková vlastní zpracování anonymního Mastičkáře.

Kam pilná režisérka z brněnské Polárky vkročí, tam zůstane inscenační pohoda a radost. Přesto si ale myslím, že severomoravské diváky Mastičkářem trochu zaskočila. Přišli na středověkou hru z první půle 14. století, a vlastně málokdo tušil, že dochované verše na inscenaci nevydají.

Břitkost, prostořekost

To podstatné z velikonoční hříčky, původně dozajista liturgické, zůstalo. Zesvětštěním příběhu tří Marií, které na cestě ke Kristovu hrobu nakupují léčivé masti, všechno ale nabralo jiný směr. Na tržišti Marie natrefí na podvodného šarlatána – ano už za časů Václava I. jich v Čechách bývalo dost.

Humor, dost prostořeký zcela potlačil velebnost biblického vypravování. Původně jakési satirické vsuvky, mezihry velikonočních rozjímání o ukřižování, vykoupení, zmrtvýchvstání a nanebevstoupení si zkrátka nezvedení studenti stavěli po svém.

Stejně tak naložila s dnes posvátně literátským Mastičkářem Mikolášková. Zvolila revuálně muzikálovou formu, zlomky opepřila současnou břitkostí a prostořekostí, takže milovníkům operet se zákonitě ježí chlupy. Mně osobně byly proti srsti jenom kostýmy Zuzany Přidalové – ani historické ani parodické.

Reprízu 3. října rozbil výpadek světelné techniky a zdravotní indispozice Venduly Fialové (modrá Marie). Zato Lenka Košťáková (bílá Marie) a zejména Bohdana Pavlíková (rudá Marie) pěvecky dominovaly.

Svítá novej den

V Mastičkářovi se zmastit může všechno. A tak se v té hříčce zpívá Bob Dylan, písně z kancionálů 16. století, spirituály, gospely… Song Svítá novej den by se dobře mohl stát hitem. Zpívají ho šumperští herci moc dobře. A David Smečka skládat umí!

Titulní postavu hraje Jiří Bartoň, jeho manželku Václav Vítek, rozpustilého Rubína Lukáš Matěj, vševědoucího Anděla Páně Vojtěch Lipina. U kláves sedí DJ Jesus (Sound Of God) – Karel Cvrk. Mastičkář je lahůdka. Pravda, nepodbízí se.

 Jiří P. Kříž, Regionální mutace Právo, 7.11.2009