Mohla jsem se pyšnit narozeninami jednou za čtyři roky, ale nakonec to vyšlo na odpoledne začátkem března.
V krásném pubertálním věku se mi splnil obrovský sen. Byla jsem přijata na Konzervatoř Brno. A sny se plní dál, protože jsem tady a můžu hrát pro vás, diváci šumperského divadla.
Co dál o mně? Nejsem jen milovnicí divadla,ale i dobrého šálku kávy, nejlépe ve společnosti mých blízkých.
Jak se o lidech říká, že jsou všude nebo nikde, tak já jsem obojí. Takový vášnivý vypravěč a tichý pozorovatel v jednom.
A poslední věta na závěr? Všichni objevujme a milujme kulturu, není nic hezčího než ona.