V které náruči skončí Hrdina západu?

11. 01. 2011

Odpověď najdeme v Šumperku, kterému vévodí groteskní příběh v přebásnění Martina Hilského

Od chvíle, kdy Martin Hilský nádherně přebásnil Hrdinu západu Johna Millingtona Synga, bylo by zbytečné mořit se s převody staršími.

To samozřejmě ví zkušený režisér Jan Novák. Jeho zásluhou se příběh otcovraha Christy Mahona po Činoherním klubu (režie Ondřej Sokol) objevil v Divadle Šumperk.

Na bohem a kritikou zapomenuté scéně umějí vykouzlit inscenaci jako lusk. K nejlepším patřila nedávno i Novákova Jitřní paní podle Alejandra Casony. Hrdina západu za legendárním pražským divadlem pozadu nezůstal. Mimo jiné právě díky Hilského převodu, v němž pan profesor objevil, co dosud zůstávalo ukryto.

Lotři holkám imponují

Synge napsal groteskní realistický příběh o irském zapadákově, Aranských ostrovech. Jenom připomenu, jak znamenitě autorovo dědictví rozvíjejí Martin McDonagh nebo Marie Jones. Hilský pro Čechy a Moravany vrátil Hrdinovi pábivou poezii a pochopení pro absurdnosti, které jedinečně sbližují české a irské pojetí humoru.

V Šumperku nemají Plesla, Pavlatu, Kratinu, Lojdovou, Wojtylovou, Dadáka… Přesto si troufám tvrdit, že jejich Hrdina západu je ještě domyšlenější než vltavská Inscenace roku 2007. V některých epizodách sarkastičtější, v jiných jímavější.

Ani Sokolův výklad se nevyhnul závěrečné ironii k mladému Mahonovi.

Jako deus ex machina vytáhne syna z bryndy jeho dvakrát zavražděný otec. Vyvádí ho z jámy lvové prozrazující závist k úspěchu, byť vlastně nevědomému a pochybnému.

V Šumperku Christy neodchází jako poražený mluvka, nýbrž jako nejprve úspěchem opojený, legendou o sobě samém pokažený, nakonec ale dozrálý chlapec, v jehož dehonestování se hroutí i probuzená a málem naplněná touha Pegeen Mikeovy.

Titul pro festivaly

Není mnoho divadel, kde by takové krásné poselství, které ale ani na chvíli neopustí kamenité políčko černého humoru, zahráli tak dobře jako Ondřej Brett (Christy) a Bohdana Pavlíková (Pegeen).

Ti dva umějí žít postavy i beze slov. Groteskní motivy zápasu o chlapa (o babu) umějí povýšit na zamyšlení o údělu.

Zpráva o kousavém příběhu se roznesla. Už dlouho jsem neviděl novoroční reprízu tak naplněnou diváky. Aspoň za zmínku stojí i výkony Olgy Kaštické (Vdova Quinová) a Matěje Kašíka (Shawn Keogh). Na festivaly s Hrdinou!

J. P. Kříž, uveřejněno v deníku Právo 11. ledna 2011